Jednoho dne se dveře tříd v Mateřské škole Žižkova rozlétly dokořán a dovnitř vletěl podzim. Přihnal se jako vítr a hurikán, celý rozjívený, plný barev a šustění listí. Smál se, poskakoval a rozdával kolem sebe podzimní náladu.
Děti se ho ale nezalekly. Postavily se před něj a s radostí mu přednesly básničku o ježkovi. Podzim se usmíval, spokojeně pokyvoval hlavou a bylo vidět, že ho vystoupení moc potěšilo. Na rozloučenou děti pochválil a slíbil, že jim pošle někoho výjimečného.
A opravdu! Za chvíli k nám tiše přišla paní Zima. Přinesla s sebou klid, pohodu a kouzlo blížících se zimních dnů. Děti jí zazpívaly písničku a společně si povídaly o sněhových vločkách, mrazu a zimních radovánkách.
Všichni se už těšíme, až paní Zima splní svůj slib a zahalí svět do bílého kabátu.